Jednu ze zásadních rolí ve vývoji ekosystému hraje způsob rekultivace. Při rekultivaci dochází k postupnému zahlazování nežádoucích zásahů do krajiny způsobených zejména člověkem. Typickým příkladem je lesnická rekultivace, která má za cíl vznik nových lesních porostů. Vědci testovali vliv složení lesní půdy a druhu převládající dřeviny na společenstva žížal.

V porostech olše a dubu byla biomasa žížal největší a nejvíce se podobalo i složení jejich společenstev. Olšiny byly charakteristické zejména silnou vrstvou humusu, která tvořila zhruba 10-15 cm. Ta byla v doubravách tenčí a dosahovala maximálně 7 cm. Na borovicových a smrkových porostech chyběla úplně. Olšové porosty mají nejvíce opadu a nejnižší poměr C/N, proto podporují diverzitu makrofauny, která následně přispívá k tvorbě humusu.

Dalším pozorovaným faktorem bylo zhutnění půdy. Jedná se o proces degradace půdních struktur. Půda je postupně stlačována, tím dochází ke snižování její schopnosti zadržovat vodu. Kromě snížení úrodnosti půdy má tento jev dopad také na zvýšený povrchový odtok, který je spojen s půdní erozí a povodněmi. Nejnižší míru zhutnění pozorovali vědci pod listnatými stromy.

Ze závěrů studie vyplývá, že výsadba stromů se snadno rozložitelným opadem může urychlit půdotvorný proces za pomoci rozsáhlé půdní fauny, především žížal. Přítomnost žížal v půdě přispívá k lepšímu vázání uhlíku a ke zlepšení půdních fyzikálních vlastností. Taková půda může být následně vhodná pro cílové lesy.  Vědci však současně upozorňují na zvýšenou dostupnost dusíku, která může mít negativní vliv na druhovou pestrost rostlin. Varují zejména před expanzí Třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Řešení mohou představovat smíšené listnaté porosty s různými vlastnostmi opadu, které přispějí k tvorbě produkčních, ale zároveň rozmanitých lesních ekosystémů.


Za autorský kolektiv:

Ing. Pavla Vachová, Ph.D.

 

Walmsley, A., Vachová, P. & Hlava, J. Tree species identity governs the soil macrofauna community composition and soil development at reclaimed post-mining sites on calcium-rich clays. Eur J Forest Res 138, 753–761 (2019). https://doi.org/10.1007/s10342-019-01202-5