Inženýr Ivan Jablonský je mykolog působící na České zemědělské univerzitě. Sám si houby pěstuje, ale pro houbaření má pochopení. Co dělá s houbami sucho? Proč jsme vyhlášenými houbaři? A jak jsme na tom s pěstováním? Na to se mykologa ptal Jan Pokorný.

Sucho houbám neumožňuje růst, ale podhoubí má schopnost přežít. „Když po suchu přijdou deště, podhoubí se rychle zregeneruje. Kolem bažin vždy nějaké houby najdeme.“ Obecně ale v současnosti příliš nerostou. Ačkoli na podzim se opět zregenerují, bude to jen na krátkou dobu. „Chce to čas, aby podhoubí přijalo vodu,“ vysvětluje mykolog.

Na českou tradici houbaření poukazuje i množství obcí, které jsou po houbách pojmenovány. „Evropa je rozdělená na mykofobiky a mykofily. Nevím, z čeho to pochází, jestli lidé přežívali, když uměli houby nalézt. V západních zemích měli lidé k houbám negativní vztah – nikde nebyly a přes noc se objevily, což bylo něco velmi tajemného,“ říká Jablonský.

Pěstovat houby se lidé naučili náhodně. „Z Ameriky se dovezly melouny, ve Francii se daly do pařenišť založených koňským hnojem. A když se melouny sklidily, po čase se na hnoji začaly objevovat žampiony,“ vypráví pan Jablonský.

Přesto u nás před pěstováním převládá zvyk chodit na houby. „Češi nejedí houby, které si nenasbírají sami. Těžko je přesvědčíte, aby si je koupili v obchodě.“ Jak ale upozorňuje, houby mají nejrůznější léčivé účinky.

„Nejvíc jich má lesklokorka lesklá neboli reishi. Obsahuje látky, které mají výrazně protizánětlivé účinky, výtažky z této houby naleznete v kávě, pastách na zuby nebo pleťových přípravcích,“ vyjmenovává mykolog. Houby se nepoužívají při léčbě nemocí, ale je ideální užívat je jako prevenci.

A jak pěstují houby mravenci? Jaká jsou úskalí halucinogenních hub? A které houby jsou nejzdravější? To se dozvíte v celém rozhovoru, který si můžete poslechnout zde