Cílem metodiky je definovat změny vnější i vnitřní morfologie struku dojených plemen skotu v průběhu laktace i života dojnice a jejich přetrvávání po dojení jako jeden z faktorů ovlivňujících výkonnost dojnic na úrovni jejich mléčné užitkovosti i zdravotního stavu vemene. Proces dojení, příprava mléčné žlázy, technika dojení a ošetření vemene po dojení představuje komplex zootechnických úkonů, které významně ovlivňují užitkovost, resp. kvalitu nadojeného mléka a zdraví mléčné žlázy. Mléčná žláza je v průběhu dojení zatěžována, a pokud tato zátěž překročí biologickou hranici, dochází ke změnám, které zhoršují její funkční vlastnosti, zdravotní stav a ekonomiku chovu. Proto je dalším cílem upozornit chovatele a všechny zainteresované pracovníky na tyto skutečnosti s odkazem na změny vnější i vnitřní morfologie struku, právě ve vztahu k procesu dojení.